Vše, co jsem psal, byla pravda. Nyní jsem se ale rozhodl, že zde napíši kratší článek o tom, jak mne tato kniha po jedné třetině neuvěřitelně upoutala. Nevěřil jsem v to, přiznávám se.
Pokud si člověk přečte anotaci k této knize, v podstatě mu nic neprozradí. Jen že všem hrozí nebezpečí a její nový objev, záhadný chlapec jménem Colin, skrývá tajemství, jenž se hlavní hrdinka Elisabeth postupně snaží odhalovat.
Nevěděl jsem tedy, co přesně od knihy očekávat. Obálka mi ihned padla do mého oka. Vypadá doopravdy skvěle, nemyslíte? Navíc, tajemná romantika s nádechem napětí je přesně ten typ knih, jenž mi sedí.
Při žádání o recenzní výtisk jsem si ani nevšiml, ach ta má nevšímavost, že kniha má necelých pět set stran! Když k tomu přidáte fakt, že písmena jsou velmi malá a okraje úzké, vyjde Vám čtení na doopravdy uctivě dlouhou dobu.
Abych se ale vrátil k podstatě tohoto příspěvku. Po jedné třetině, jak jsem již psal výše, děj konečně (konečně!) začíná gradovat. Pryč je to nudné, podrobné popisování děje a psaní o naprosto zbytečných věcech. Nyní se do příběhu začínají zapojovat záhadná tajemství, jenž ve mně vznítila podnět nového zájmu. Mimo to se na scéně více objevuje Colin. Jsem zvědavý, co se z něj nakonec vyklube. Možná to bude upír, ale to se mi moc nepodobá. Vlkodlak? Také možnost. Jeho vztah ke koním ale s nějakou zrůdou moc souvislostí nepobírá. A rodina Elisabeth? Dialog jejich rodičů naznačil, že něco není v pořádku. Venkov měl vše změnit, ale spíše se zdá, že jen věci zhoršil. S Elisabeth se začíná dít něco podezřelého. Má nevysvětlitelně živé sny a většinou v nich vystupuje odstrčené dítě, jenž matka nechce ani kojit a své mléko raději vstřikuje pryč.
Co mě docela irituje je, že Elisabeth stále pociťuje slabost a téměř na každém místě si lehne a zdřímne. Asi to bude mít něco společného se záhadami kolem. Uvidíme. Jsem napjatý a plný nových očekávání. Rozdělená srdce, nezklamte mne!
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára