Knižní výzva 2013

  Ahoj všichni! Včera jsem narazil na velmi zajímavý projekt, ve kterém je nepochybně zapojena velká část z Vás, tedy blogerů. Nese název Knižní výzva a jeho tvůrcem je Ells.
  Čím mne projekt zaujal? Líbí se mi na něm, že si každý jedinec na začátku stanoví daný cíl, jehož musí dosáhnout. Samozřejmě, je zde možnost v průběhu roku laťku snížit, ale to podle mého názoru není fér. Výzva by měla být pevně respektována. To ať si však každý zařídí podle svého.
  Když na to pohlédnu z jiného úhlu, měla by to být především zábava. Takže žádný stres či výčitky. Nedosáhnete-li svého cíle, nic se neděje. V opačném případě však ono malé vítězství může mile zpříjemnit den a dodat Vám na sebevědomí.

  Možná si říkáte, jestli není na tento projekt již trochu pozdě. Asi máte pravdu, je přeci téměř pátý měsíc tohoto roku, respektive necelá polovina - přes to se však hlásím jako účastník. Bude to doopravdy zajímavé, sledovat svůj výkon. Mimo to se mi vytvoří jedinečný přehled, který není na škodu mít.
  Důležitou a podstatnou otázkou nyní je, jaký cíl si stanovit. Věřte, že jsem nad tím přemýšlel. Ihned jsem zavrhl maximální počet, tedy 120. To bych doopravdy neměl šanci zvládnout. Ani kulatou 100 ne. Obdivuji ty, jenž to dokáží. Abych se přiznal, já osobně čtu velmi pomalu. Není to tím, že by mi to nešlo, to v žádném případě, ale mnohokrát se pozastavuji nad dějem, zpětně listuji a dávám si hodně na čas. Vždy mi probíhá myslí, že není kam spěchat. Častokrát, když se doopravdy začtu, musím své tělo přinutit, aby přestalo - je mi vždy líto, když mám knihu rychle přečtenou a příběh skončí. Jsou však i chvíle, kdy knihu čtu a na nějaké přestávky vůbec nehledím. Času je však málo. Nemohu tomu uvěřit, ale utíká nezadržitelně. V poslední době až moc rychle. Vždyť již budou velké prázdniny! Když nad tím přemýšlím, o prázdninách bude spousta, velká spousta času - knihy, těšte se!

  Uff, kde jsem to skončil. Zcela jsem se nyní zamotal. Aha, již vím - 100 titulů nezvládnu. Podle mých možností bych to neviděl ani na 90, 80, 70 či 60. Přichází slibné a pěkné číslo - 50. To bych zvládnout mohl. Podle mého je to počet, za který se žádný čtenář nemusí stydět. Podívám se na to trochu podrobněji. Pokud číslo padesát vydělíme dvanácti, dostaneme číslo čtyři (přibližně). Čtyři knihy měsíčně? V tom nevidím žádný háček. Dokonce si myslím, že bych mohl lehce přidat. Pět knih měsíčně by znamenalo konečné číslo šedesát. Inu, dobře. Souhlasím. Mým cílem bude přečíst během tohoto roku minimálně 60 knih.

  Když se tak dívám, nakonec z tohoto příspěvku vzešel delší text, než jsem předpokládal. Co se dá dělat. Doufám, že si užíváte překrásné jarní dny a máte se skvěle - Ahoj příště!