utorok 22. januára 2013

Štědrost knihovny #001


  Vím, že to neskutečně utíká, ale ano - je středa. Co to znamená pro KáKáčka? To vám velice rád prozradím.
 Jednou v měsíci se zde objeví příspěvek s názvem Štědrost knihovny, jehož obsah bude mimochodem tvořit několik foto-ukázek. Dále krátce popíši, proč jsem si dané knihy vypůjčil a jak na mně působí.





  Stefanovy deníky
a jeho Stopy minulosti, napsány mou oblíbenou autorkou L. J. Smithovou. V pořadí je to již čtvrtý díl této "mini" série. O tom, že vůbec Stefanovy deníky existují, jsem se náhodou dozvěděl na nejmenované webové stránce. Ihned u mě vyvolaly zájem a se zaujetím jsem pročítal recenze čtenářů. Jak jsem ale později zjistil, naše knihovna tuto sérii postrádala. Nedalo se nic dělat.
  Od chvíle zklamání uběhl nanejvýš měsíc a já pohledem poklidně projížděl knihy v policích. Hledal jsem něco, co by mně mohlo oslovit, a v tu chvíli... Pane Bože, vždyť to jsou Stefanovy deníky! S bušícím srdcem jsem knihu uchopil a lehce nabral její vůni.
  Pro mé štěstí, knihovna zařídila i další díly, za což jí velice vděčím.

  Když jsem již začal u autorky Smithové, budu i nadále pokračovat v jejím duchu. Dalším "úlovkem" je devátý a desátý díl Upířích deníků, respektive Před půlnocí a Zoufalství. Pokud si dobře vzpomínám, tato série započala mé velké upíří dobrodružství.
  S naprostým přesvědčením mohu napsat, že postavou, jenž mne nejvíce oslovila, je Damon. Kdyby tam na místo něj byl kdokoliv jiný, celá série by ztratila můj zájem (s nadnesením).
  To se však nikdy nestalo, a tak mohu přelouskávat díly i nadále. Možná je pravdou, že novější díly lehce ztratily svůj náboj, i přes to ale Upíří deníky hrají v mém životě silného oblíbence.

  Jak můžete na obrázcích vidět, zbývají dvě knihy; Pokrevní pouta a Pokrevní pouta: Zlatá lilie. Nevím, jak je to možné, ale vůbec jsem netušil, že knihovna tyto knihy vlastní. Nejpravděpodobnější verzí je, že ji někdo měl doopravdy dlouho a vrátil je až nyní. Inu, lepší někdy, než nikdy.
  Co mně na nich vlastně zaujalo? Přeci to, že jsou "pokračováním" Vampýrské akademie, jenž je mou obrovskou srdcovou záležitostí.
  Nejzajímavějším faktem asi je, že příběh je psán z pohledu alchymistky Sydney.

  Jsem napjatý, co
Pokrevní pouta přinesou a čím mně osloví.

2 komentáre: