Eragon

Orig. název: Eragon, Inheritance, Book one

Autor: Christopher Paolini

Počet stran: 487

Díl: 1

Žánr: fantasy, dobrodružné

Hodnocení: 9/10

Anotace

  Jeden chlapec, jeden drak, svět dobrodružství. Fantasy bestseller Eragon z pera patnáctiletého Christophera Paoliniho, který nadchl miliony čtenářů po celém světě. Vypráví příběh chudého farmářského chlapce, který najde v Dračích horách modrý kámen, z něhož se vyklube dračí mládě - Safira. Spolu se vydají na nebezpečnou cestu královstvím ovládaným králem, jehož zlo nezná mezí.    
  Dokáže Eragon naplnit své předurčení a převzít břímě legendárních Dračích jezdců? Osud království možná leží v jeho rukou...

                                                                                                                                                                    

  První díl ze světově opěvované série Odkaz Dračích jezdců - Eragon - se konečně dostal na seznam mých přečtených knih. Proč píši konečně? Tento titul jsem již několikrát ve své knihovničce měl, ale nikdy na něj nepřišla řada. Byly jiné knihy, které poutaly mou pozornost a modrá kráska proto nejednou putovala zpět do místní knihovny zcela netknutá.
  To byla obrovská chyba, protože až nyní jsem si vědom toho, že Eragon je napínavým dobrodružstvím, do kterého se ponoří snad každý čtenář, jenž má rád fantasy literaturu.
  Musím se přiznat k tomu, že jsem se z část bál i počtu stran, jichž je téměř 500. V minulosti jsem byl zvyklý číst kratší tituly, takže se není čemu divit. Výjimkou byla snad jen trilogie Pán prstenů.
  Ony časy jsou však pryč a já osobně jsem nyní raději, když má kniha stran více, jelikož mohu být v  příběhu ponořen delší dobu. Děj však musí být poutavý, jinak je to spíše utrpením.

  A utrpením tato kniha s modrou dračicí Safirou zcela jistě nebyla! Čtení jsem si opravdu užíval. A to je pouze první díl ze čtyř. Předpokládám, že následující díly budou držet stejnou kvalitu, ne-li lepší, protože Paolini Eragona psal ve velmi mladém věku. S věkem přibývají zkušenosti, takže bych sázel na onu druhou možnost, tedy že následující tři díly budou napsány ještě lépe a poutavěji!
  O ději knihy v této recenzi, jak bývá zvykem, nebudu moc psát. Anotace, kterou můžete spatřit výše, hovoří za vše. Navíc si myslím, že naprostá většina Odkaz Dračích jezdců četla, takže je v obraze a já se mohu věnovat mým pocitům a dojmům.

                                                                                             
  Kdo čekal, že mou oblíbenou postavou se stane Eragon, se dosti mýlil. Nemohu napsat, že mi je naprosto nesympatickým, ale upoutaly mě spíše jiné postavy v příběhu.
  Nejbližším se mi stal Murtagh. Osud k němu nebyl zrovna příznivý a jeho otcem byl muž, jehož ostatní považovali za zrádce a nemilosrdně krutého člověka, kterým také ve skutečnosti byl. Tato skutečnost Murtaghovi zrovna nenahrávala, protože si všichni mysleli, že tak, jako jeho otec, je stejně podlým a zlým. Jen on sám však věděl, kým doopravdy je.
  Když se Murtagh později připojil k Eragonovi a Safiře, děj se stal velmi zajímavým a dostával na celkovém spádu. Kolem mladíka, staršího podle úsudku Eragona nanejvýš o pár let, se vznášela řada otázek; Kým je? Odkud pochází a co je jeho skutečným cílem? Dá se mu věřit, nebo skrytě chystá zradu?

  Mimochodem, situaci dokáže zlehčit sarkastickou poznámkou, nebo naopak vše uvést na pravou míru. Je vynikajícím a odvážným šermířem. S nikým si nebere servítky a neváhá svému nepříteli setnout hlavu. Ví totiž, že nepřátele jsou nepřáteli a v opačné situaci by oni jeho nešetřili. Navíc si chce být vždy jistý, že na něj někde skrytě nebude později čekat, nebo mu v budoucnu působit problémy.
 

  Druhou postavou, jenž mě oslovila, byla dračice Safira. Nenechala si nic líbit a měla svou hlavu a své vlastní názory. Častokrát Eragona kárala a vyváděla z omylu. Za tím vším jej ale nesmírně milovala a nikdy nedopustila, aby se mu něco stalo. Bez ní by byl Eragon ztracen a spoustu věcí by nikdy nezvládl. Safira se stala jeho součástí. Spolu byli silnější.

  Samozřejmě, že ani zde nechybí žena, přesněji elfka. Eragona upoutá již během jeho vidin ve snech. Cítí, že ji musí zachránit ze spárů nepřítele - ať to stojí, co to stojí. V té chvíli ještě netuší, kým elfka ve skutečnosti je a jakou v celém dění hraje roli.

  Co říkám na samotný příběh? Má svou hlavu a patu. Paolini přesně ví, co dělá a všechno má naprosto promyšlené. Děj dává smysl a popis okolí či míst také. Živě jsem si dokázal vybavit, kde se právě postavy nachází. Nesmím opomenout ani mapu, na kterou jsem se mnohokrát díval a zabýval se tím, kde se právě děj odehrává či kam bude směřovat.
  Tak, jak by mělo u příběhu na více dílů býti, Eragon nutí čtenáře klást si mnoho otázek. Mě osobně jich napadá několik. Mám dokonce i svou teorii, jak je to mezi Murtaghem a Eragonem samotným, ale tu si nechám pro sebe.

  Když se čtenář podívá na obálky knih, zjistí, že na každé je drak/dračice. Na první je Safira, ale co jsou zač ti ostatní? Jsem velmi zvědav, kdo nakonec získá vejce s draky a stane se Dračím jezdcem. Tajně doufám, že se vejce dostane k Murtaghovi.

  Knihu hodnotím devíti body z deseti, což je podle mých měřítek doopravdy skvělým počinem. Jak jsem již psal, velmi se těším na následující díly a hlavně na Murtagha!