štvrtok, 2. mája 2013

Rozdělená srdce



Orig. název: Splitterherz
Autor: Bettina Belitz
Počet stran: 480
Díl: 1
Žánr: dívčí román

Hodnocení: -7/10









Anotace (Fragment)

  Po přestěhování je sedmnáctiletá Elisabeth naštvaná snad na celý svět - přišla o všechny kamarády, na venkově není moc příležitostí k zábavě a navíc rodičům to tam naprosto vyhovuje. Všechno změní setkání s Colinem. Proč ji tento kluk od začátku neuvěřitelně přitahuje, to nedokáže vysvětlit. Chová se divně, odtažitě a dává Elisabeth jednu hádanku za druhou. Jaké je jeho tajemství? Co skrývá? Svým pátráním odhalí Elisabeth pravdu - její rodině, Colinovi i jí hrozí velké nebezpečí.

                                                                                                                                                                      

  Naprosto okouzlující obálka, nemyslíte? Vážně, velmi moc se mi líbí. Vzhled této knihy bylo to první, co mě zaujalo. I samotný název zněl zajímavě - Rozdělená srdce. To, že kniha obsahovala tolik stran, respektive necelých pět set, jsem si uvědomil až poté, co jsem ji držel v rukou. Byl jsem dosti překvapen.
  Při procházení blogu jsem objevil jeden můj příspěvek, jenž nese název Rozdělená srdce gradují. S dovolením jej sem přenesu a následně se ke všemu vyjádřím;


  Pokud jste četli mnou psanou Měsíční chvástačku, nepochybně si pamatujete slova psaná k této knize. Nebyla vůbec přívětivá a dosti jsem kritizoval děj. Také se mi nelíbilo zdlouhavé roztahování situací a chybějící náboj. V podstatě se nic nedělo.
  Vše, co jsem psal, byla pravda. Nyní jsem se ale rozhodl, že zde napíši kratší článek o tom, jak mne tato kniha po jedné třetině neuvěřitelně upoutala. Nevěřil jsem v to, přiznávám se.
  Pokud si člověk přečte anotaci k této knize, v podstatě mu nic neprozradí. Jen že všem hrozí nebezpečí a její nový objev, záhadný chlapec jménem Colin, skrývá tajemství, jenž se hlavní hrdinka Elisabeth postupně snaží odhalovat.
  Nevěděl jsem tedy, co přesně od knihy očekávat. Obálka mi ihned padla do mého oka. Vypadá doopravdy skvěle, nemyslíte? Navíc, tajemná romantika s nádechem napětí je přesně ten typ knih, jenž mi sedí.
  Při žádání o recenzní výtisk jsem si ani nevšiml, ach ta má nevšímavost, že kniha má necelých pět set stran! Když k tomu přidáte fakt, že písmena jsou velmi malá a okraje úzké, vyjde Vám čtení na doopravdy uctivě dlouhou dobu.
  Abych se ale vrátil k podstatě tohoto příspěvku. Po jedné třetině, jak jsem již psal výše, děj konečně (konečně!) začíná gradovat. Pryč je to nudné, podrobné popisování děje a psaní o naprosto zbytečných věcech. Nyní se do příběhu začínají zapojovat záhadná tajemství, jenž ve mně vznítila podnět nového zájmu. Mimo to se na scéně více objevuje Colin. Jsem zvědavý, co se z něj nakonec vyklube. Možná to bude upír, ale to se mi moc nepodobá. Vlkodlak? Také možnost. Jeho vztah ke koním ale s nějakou zrůdou moc souvislostí nepobírá. A rodina Elisabeth? Dialog jejich rodičů naznačil, že něco není v pořádku. Venkov měl vše změnit, ale spíše se zdá, že jen věci zhoršil. S Elisabeth se začíná dít něco podezřelého. Má nevysvětlitelně živé sny a většinou v nich vystupuje odstrčené dítě, jenž matka nechce ani kojit a své mléko raději vstřikuje pryč.
  Co mě docela irituje je, že Elisabeth stále pociťuje slabost a téměř na každém místě si lehne a zdřímne. Asi to bude mít něco společného se záhadami kolem. Uvidíme. Jsem napjatý a plný nových očekávání. Rozdělená srdce, nezklamte mne!

                                                                                                                                                                       


  Jak se tedy na vše dívám nyní? Upřímně, Rozdělená srdce ve mně vyvolaly rozporuplné pocity. Z jedné strany je příběh originální a postavy z části sympatické, ale napříč tomu je naprosto zbytečně zdlouhavě napsán děj a v některých momentech jsem měl chuť knihu zavřít a již nikdy ji neotevřít. Zejména v první části, kdy se hlavní hrdinka Ellie seznamovala s tím, jaké to je býti na venkově a ne ve městě. Doopravdy jsem se nudil.
  Výše, v mém textu z minulosti, jsem psal, že se kniha po jedné třetině začala stávat poutavou a čtivou. Lehce bych to opravil - po třetí čtvrtině. To je podle mého názoru dosti pozdě. Kdybych měl být ale optimistou, tak lépe někdy, než-li nikdy.
  Obrovským mínusem byla již zmiňovaná délka textu. Autorka to podle mého úsudku prostě a jednoduše přehnala. Neudělala by vůbec špatně, kdyby příběh zkrátila na pouhou polovinu. Věřte, že se to udělat dalo. Pokud by tedy byl příběh zkrácen a ponechány jen ty části, které jsou čtivé, vzešlo by z toho dílo, které bych ohodnotil nejméně +8/10!
  K celé první polovině se tedy není proč vyjadřovat.

  Co se musí autorce nechat, je skutečnost, že to s perem umí. Má velkou představivost a pravděpodobně i zkušenosti. Napsat dívčí román o tolika stranách chce i jistou odvahu. Toho si upřímně cením. Avšak to, že jsem čtení vydržel až do samotného konce neznamená, že to vydrží i dívka, která má jiné starosti a popř. knihy ke čtení.

  Kým nesmím v této recenzi ještě opomenout, jsou dvě hlavní postavy. Sedmnáctiletá Ellie mi přišla jako rozmazlený fracek, jenž má vše, po čem si zamane a nosí nosánek až příliš nahoře. S průběhem času ji ale prostředí venkova změní a stane se z ní snesitelná a v celku přitažlivá dívka.
  Collin - tajemný mladík, opředen mnoha záhadami a nejasnostmi. Straní se společnosti a žije sám se svým ořem a kocourem v tichém lese. Dívky v něm vidí nesympatickou a ne příliš přitažlivou osobu - nelíbí se jim. Ellie však silně přitahuje a podněcuje v ní zájem.
  Další důležitou postavou se ukáže býti otec Elisabeth. Tajemství, jenž před svou dcerou střežil již od jejího narození, se pomalu začíná drát na povrch. Vše je ještě podivnější, když se ukáže, že je jistým způsobem propojeno s Collinem.

  Ještě jednou musím napsat, že námět knihy byl doopravdy chvályhodný. Bylo to něco nového. Postavy se sice až tak moc nelišily od svých kolegů z jiným dívčích románů, ale pointa, lehce hororová, mě zaujala.

  Musím se přiznat k tomu, že při čtení posledních stran jsem nechtěl, aby kniha ještě skončila. Napětí začalo stoupat, vše spět až k samotnému vyvrcholení, ale - byl jsem lehce zklamán. No, lehce, docela dosti. Čekal jsem nějaké velké finále, jenž by mi vyrazilo dech z plic. Nakonec z toho vzešlo takové finálečko.
  Nadmíru mě mrzí, že to takhle dopadlo. Hodnocení -7/10 je dosti mizerné. Co se dá ale dělat, musím být objektivní. Kniha by měla býti poutavou ve více místech, než jen v pozdní druhé polovině.

Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku!

3 komentáre:

  1. Pořád si říkám, že to nebylo zas tak hrozné. Ale až výjde druhý díl, budu se muset "dokopat".

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Na druhý díl jsem doopravdy velmi zvědav. Přál bych si, aby byl v lepší podobě, než ten první. :)

      Odstrániť
  2. Toto si určite chcem prečítať 8) Vyzerá to veľmi dobre.

    OdpovedaťOdstrániť