utorok, 5. augusta 2014

Brisingr a Inheritance


Orig. název: Brisingr (The Inheritance Cycle, #3) 
Autor: Christopher Paolini
Počet stran: 656
Díl: 3
Žánr: fantasy, dobrodružné

Hodnocení: 94%








Orig. název: Inheritance (The Inheritance Cycle, #4) 
Autor:
 Christopher Paolini

Počet stran: 672
Díl: 4
Žánr: fantasy, dobrodružné

Hodnocení: 90%










Anotace

Není tomu tak dávno, co byl Dračí jezdec Eragon obyčejným chudým farmářským chlapcem a jeho dračice Safira pouhým modrým kamenem v lese. Nyní právě na nich závisí osud celé civilizace!

Dlouhé měsíce výcviku a bojů přinesly mnohá vítězství a naději, ale také srdcervoucí ztrátu. A ta nejtěžší bitva je přitom teprve čeká: musí se postavit samotnému Galbatorixovi. Aby zvítězili, potřebují být neskutečně silní a odvážní. Pokud to nedokážou oni, neporazí Galbatorixe nikdo. Druhá šance neexistuje. 

Jezdec a jeho drak došli dál, než se odvážil kdokoli jiný. Ale podaří se jim porazit samotného krále zla a obnovit v Alagaësii spravedlnost? A pokud ano, co budou muset obětovat?
                                                                                                                                

  Po opravdu dlouhé době jsem si uvědomil, že jsem opomněl napsat recenzi na tyto dva zbývající díly Odkazu Dračích jezdců. Byl jsem totiž přesvědčen o její existenci - jak se však ukázalo, čekala na mne jen v podobě nedokončené šablony. Marná sláva, nezbývá mi tedy nic jiného, než se myšlenkami vrátit přibližně půl roku zpět a znovu se ponořit do obsáhlého fantasy dobrodružství. Snad nade mnou bude kroužit neohrožená Safira a její jezdec Eragon - nikdy nevíte, co nečekaného se může přihodit.
  Ach, abych nezapomněl - rozhodl jsem se pro společnou recenzi.

  Před psaním tohoto příspěvku jsem shlédl i několik recenzí od mých kolegů - velká část z nich ohrnuje nos již nad prvními stranami Brisingru. Abych byl upřímným, mne naopak děj upoutal již od samotného počátku. Eragon - společně s bratrancem Roranem - vyčkává před Helgrindem, kde sídlí zlomyslné a krvelačné bestie, které mají na svědomí mnoho bezbranných životů. Napětí, očekávání - následné vyústění v podobě akce, souboje, nebezpečí a odhodlání.
  Navíc - jsem jeden z těch, kterým případné prázdné žvatlání a stránky navíc nevadí. Život samotný také není jen o věcech duchaplných a nepostradatelných. Prostě to tam patří - osobně jsem rád za každou informaci, byť méně důležitou. Samozřejmě, musí se jednat o dílo, které mě nějakým způsobem zaujalo a jsem schopný jej dočíst. Pokud čtu slabší román z dnešní doby a na několik stran je rozepsána příprava snídaně...

  Spousta stran, spousta... Dva poslední díly jich dohromady mají celých 1328. Samozřejmě, někdo to má přečtené za dva dny, chápu - pro mne však tato nálož představuje až dvoutýdenní cestu (ne-li delší). Umíte si tedy nejspíše představit, jak to člověka dokáže stáhnout do svých dějových spárů. Navíc, když se jedná o tak poutavé dobrodružství.
  Opět jsem byl velmi potěšen tím, když jsem spatřil prolínání několika dějových linií. Mám to jednoduše rád - v každé knize, za každých okolností. Dodává to všemu na atraktivnosti, spádu... Napětí se stupňuje, stupňuje a ve chvíli, kdy se zdá, že již vyústí v něco epického, děj se přemístí na druhou stranu světa.

  Vše jednou končí a výjimkou není ani tato tetralogie. Pokud bych se měl vyjádřit ke konci samotnému, tedy střetnutí dvou sil... Cesta k tomuto vyústění byla velmi dlouhá. A věřte, je opravdu potěšující na konci zjistit, že jste byli svědky tak dramatického vývoje postav(y).



Překvapení, dobrodružství, ztráty, bolest, naděje, boj


  Vážně jsem byl zvědav na to, s čím Eragon se Safirou proti Galbatorixovi, úhlavnímu nepříteli, přijdou. Ach, ano - naděje, víra a odhodlání nestačí. Ve skutečnosti je potřeba něco více - něco, co nikdo nečeká. Eso v rukávu, které vytasíte a všichni padnou na zadek. A jen tak mimochodem - pár přátel po boku také není k zahození.
  Ono eso se našlo - znenadání, nečekaně. Jednoduše přišlo v pravý čas. Bohužel to nemění nic na skutečnosti, že závěrečný souboj byl o ničem... Touto zásluhou jsem byl nucen dát menší (procentuální) ohodnocení. Ano, pár stran dokáže mnoho. Ani ty následující navíc nestály za moc - no, možná za takové; m-hm, tak jo, no.
  Dovolím si ještě jedno malé 
„počkat“ - může se zdáti, že Eragon získal vše, za co bojoval; mír, klid v zemi, vzájemné pochopení národů... Jednu věc ale přeci jen ne - svou lásku. Nyní si žije s dráčky na osamělém a opuštěném místě a... kdo ví, co tam dělá.

  Každopádně jsem rád, že jsem tohle vše 
absolvoval - onen čas stál za obětování, to žádná. Malinko jsem možná postrádal více hrubosti, tvrdosti, krve, nadávek, lehkých žen, ale - to už by nebyl Eragon.
  

Žiadne komentáre:

Zverejnenie komentára